O včelách, zahradách a slunci

3. října 2025

U milosrdných bratří lidi léčíme, pečujeme o ně a ošetřujeme je, ale zdravotnická a pečovatelská zařízení po celém světě zároveň využívají při této činnosti obrovské množství zdrojů a zatěžují klima. Jednorázové rukavice, plastové injekční stříkačky a obvazový materiál jsou jen špičkou ledovce. Sektor zdravotnictví je celosvětově odpovědný za 4,4 procenta globálních emisí. V Rakousku tvoří 6,7 procenta celkového množství emisí CO2. To je paradoxní situace, které čelí milosrdní bratři v Rakousku již více než deset let.

„Aby bylo možné změnit procesy v nemocnici, je třeba velmi dobře znát její fungování,“ vysvětluje Albin Knauder, do roku 2024 rakouský pověřenec milosrdných bratří pro otázky životního prostředí, jak toho lze dosáhnout. Již před deseti lety pomáhal nemocnici St. Veit/Glan v Korutanech při první certifikaci EMAS. To byl počáteční impuls pro ekologické snahy řádu v Rakousku (viz lupa). V současné době jsou všechny organizace v Rakousku certifikovány podle EMAS. Daniel Kreuzer, tehdejší technický ředitel nemocnice v St. Veit/Glan a dnešní vedoucí oddělení stavebnictví, lékařské techniky, správy budov a životního prostředí pro celé Rakousko, ví, jak důležitý tento milník byl: „Téma EMAS je v rakouském zdravotnictví momentálně velmi aktuální, mnoho provozovatelů nemocnic právě tento systém zavádí. Jako průkopníci jsme pro ostatní vzorem. Lidé se nás často ptají: Jak jste to udělali?“

Společně pro životní prostředí

Pro Geralda Santera, nástupce Albina Knaudera ve funkci pověřence pro nebezpečné látky, odpady a životní prostředí, jsou při každém projektu rozhodující tři pilíře  udržitelnosti: „Udržitelnost v nemocnicích funguje nejlépe, pokud jsou ekologické, ekonomické a sociální aspekty ve vzájemné rovnováze. Opatření musí být vhodná pro každodenní využití a musí zaměstnancům přinášet hmatatelnou přidanou hodnotu – jen tak budou přijata a realizována dlouhodobě.“ Daniel Kreuzer a jeho kolegové Gerald Santer a Thomas Senger, který od roku 2025 provádí nezbytné interní audity v zařízeních, jednotlivá zařízení při vypracovávání a realizaci těchto cílů a opatření podporují. „V každé lokalitě je tým pro ochranu životního prostředí. Prostřednictvím digitální platformy pro výměnu informací a pravidelných setkání podporujeme otevřenou výměnu nápadů a zkušeností. Tento princip osvědčených postupů je pevně zakotven a je zcela jedinečný – umožňuje nám realizovat inovativní a zajímavé přístupy environmentálních týmů po celém Rakousku.“

Novinky a vylepšení

Milosrdní bratři se přitom nezaměřují pouze na velké projekty přesahující hranice jednotlivých pracovišť, ale také na konkrétní, praktická opatření v každodenním provozu – například přechod na ekologické čisticí prostředky, osvětové akce v oblasti životního prostředí jako dny boje proti horku, aktuality z oblasti životního prostředí, týdny mobility nebo sběr jednorázových nástrojů, jako jsou nůžky, pinzety a implantáty. Poslední jmenovaný projekt je jedním z nejnovějších projektů v oblasti životního prostředí. „Spolupracujeme s partnerem, který zpětně odebírá a recykluje implantáty z titanu. K tomuto účelu jsou k dispozici speciální kontejnery, ve kterých se tyto materiály třídí a poté se vracejí zpět do cyklu využitelných materiálů,“ vysvětluje Gerald Santer.

Jedním z nejinovativnějších projektů je filtrace anestetických plynů v operačních sálech nemocnic. „V Rakousku jsme byli jedni z prvních,“ zdůrazňuje Daniel Kreuzer význam
tohoto projektu. „Navíc díky odstavení systémů odsávání anestetických plynů šetříme elektrickou energii,“ pochvaluje si další pozitivní efekt.

Důležité je také rozšiřování již existujících projektů. To je zvláště patrné u solární energie. „V roce 2017, kdy jsme začali s fotovoltaickými systémy, jsme měli na našich střechách výkon asi 100 kWp a nyní máme kolem 1.709 kWp,“ vysvětluje Daniel Kreuzer. Fotovoltaické systémy jsou nyní rozmístěné téměř na všech střechách našich zařízení, pouze v Salcburku to zatím není možné z důvodu památkové ochrany v centru města. Zařízení Lebenswelten v Kainbachu má navíc vlastní kogenerační jednotku na biomasu. Tímto opatřením se podařilo výrazně snížit podíl fosilních paliv a tím i emise CO₂.

Udržitelnost v kuchyni a na zahradě

V kuchyních těchto zařízení se stále častěji používají regionální suroviny a velikost porcí se zmenšila a přizpůsobila skutečným potřebám, čímž se podařilo snížit množství odpadu z kuchyně. Teprve nedávno nemocnice v St. Veit/Glan navázala spolupráci s regionálním producentem vajec „Eierring Herzogstuhl“. V nemocnici ve Vídni se díky zvýšení spotřeby vídeňské kohoutkové vody namísto minerální vody podařilo snížit množství plastových lahví o 60 procent.

U milosrdných bratří není zelená pouze kuchyně. Například vozový park se průběžně rozšiřuje o nové elektromobily. V mnoha zařízeních se nacházejí buď květinové, přírodní a ovocné sady, nebo zelené vnitřní dvory, terasy a střešní plochy v nemocnicích situovaných v centrech měst, například v Linci a v Grazu. V nemocnici Alžbětinek v Klagenfurtu využívá 250 metrů čtverečních velké „klášterní zahrady“ za nemocnicí městské poradenské centrum pro drogově závislé jako terapeutickou zahradu. Vinice konventu v Eisenstadtu mají certifikát ekologického zemědělství a lázeňský dům v Schärdingu má vlastní zeleninovou zahradu, která sice nedokáže pokrýt veškerou spotřebu zeleniny pro lázeňský dům, ale těší se velké oblibě nejen u zaměstnanců a hostů.

Množství zelených ploch v zařízeních nabízí ideální podmínky pro včelařský projekt  milosrdných bratří. Přibližně 100 úlů významně přispívá k produkci medu, zachování biodiverzity a opylování regionálního rostlinstva.

Nové cíle

Také v nové strategii 2030 rakouských milosrdných bratří je ústředním bodem další rozvoj strategie udržitelnosti, která se má orientovat na cíle udržitelného rozvoje (SDG)
Organizace spojených národů. Cíle, které již byly definovány, se týkají například dekarbonizace, tj. snížení přímých a nepřímých emisí CO2 (Scope 1 a 2), postupného odklonu od fosilních paliv, zásobování teplem ve všech lokalitách v Rakousku z obnovitelných zdrojů energie nebo průmyslového odpadního tepla, jakož i vypracování a zavedení koncepcí udržitelného nákupu prostřednictvím centrálního nákupu. Kromě toho by projekty renovace a nové výstavby měly být realizovány pouze v souladu s příslušnými standardy udržitelné výstavby. Na úrovni řádu také existuje dokument týkající se environmentální etiky. Mnohé z jeho cílů již byly v Rakousku splněny díky certifikaci EMAS, což velmi vítají odborníci na životní prostředí.