Padesát jedna let v povolání, několik generací studentů a tisíce pacientů, kterým vrátil radost z pohybu. Prof. Dr. Pál Géher stojí i dnes u lůžka pacienta na chodbě nemocnice Irgalmasrendi v Budíně se stejnou pozorností jako v roce 1975, kdy s diplomem summa cum laude nastoupil na lékařskou dráhu. I po půl století říká: začal by znovu.
Rozhodnutí, které určilo budoucnost jednoho oboru
V roce 1975 si mohl vybrat ze tří specializací. Na radu svého strýce si vybral revmatologii – po přijetí na fakultu bylo jeho první věcí vyhledat v lékařském slovníku, co tento obor vlastně znamená. Z zvědavosti se stalo povolání. O čtyři roky později složil odbornou zkoušku a v roce 1988 získal titul kandidáta lékařských věd Maďarské akademie věd (MTA). Svou disertační práci napsal na klinice pro Bechterewovu chorobu, tedy o nemoci, která pomalu a nemilosrdně znehybňuje páteř. Už tehdy bylo jasné, že za nemocemi vidí lidské příběhy.
Od kliniky až k ministerstvu – dráha, která je v maďarské lékařské komunitě ojedinělá
Jeho profesní dráha začala v Národním institutu pro revmatologii a fyzioterapii (ORFI), kde strávil dvacet let a prošel celou lékařskou kariérní hierarchií. V devadesátých letech se kromě klinické a vědecké práce ujal také vedoucích funkcí ve zdravotnictví: působil nejprve na Ministerstvu sociálních věcí a poté na Ministerstvu zdravotnictví. Jeho oddanost výuce se projevila již v raném věku. Působil jako docent a v roce 2003 – v roce své habilitace – byl jmenován profesorem na Semmelweisově univerzitě.
Nemocnice Milosrdného řádu v Budíně: místo, kde vládne duch léčení
Od roku 2002 je vedoucím primářem Revmatologického centra Nemocnice Milosrdného řádu v Budíně a již více než pět let je lékařským ředitelem této nemocnice. Myšlenka na návrat řádu se zrodila již v posledních letech existence ORFI – to, co se nakonec uskutečnilo, předčilo všechna očekávání. Duch řádu vytvořil atmosféru, v níž je léčení nejen odborným úkolem, ale i posláním. Od roku 2017 až do současnosti vznikla krásná, moderní nemocnice, která nemá v Maďarsku obdoby – částečně díky Řádu milosrdných a částečně díky vytrvalé práci otce Imreho Kozmy.
Profesor Géher má jednoduché, ale přesto hluboké profesní krédo: „Je třeba si zvyknout na to, že pacient má pravdu.“ Za stížnostmi se vždy skrývá pravda – a úkolem lékaře je ji vyslechnout.
Dva příběhy, které ukazují, co znamená léčit
Jeden zvláštní případ mu utkvěl v paměti obzvláště: pacient, u kterého se současně projevila Bechterewova choroba a Fabryho choroba – tak vzácná kombinace, že o ní napsal odborný článek.
Druhý příběh se váže k počátkům biologické léčby. Po první takové léčbě nevěděl, co má očekávat. Druhý den mu pacient zavolal: „Poprvé po dvaceti letech jsem se vyspal celou noc.“ Potíže zmizely. Smysl léčení se v této větě zhušťoval.
Z osmičlenné skupiny se stala celostátní odborná síla – budování komunity po půl století
V roce 1975 se Maďarská asociace revmatologů skládala teprve z osmi až deseti primářů. Myšlenka na založení této organizace se zrodila během pravidelných týdenních setkání prof. dr. Pála Géhera, dr. Bély Gömöra a dr. László Hodinky, která se konala v bazénu lázní Veli bej. Toto místo je dnes jedním z neobvyklých a zároveň památných detailů tohoto příběhu. Právě tato pravidelná setkání vytvořila základ, z něhož později vyrostla odborná organizace celostátního významu. Dnes sílu sdružení dokládají kongresy s účastí sedmi set osob.
Jedním z největších profesních milníků jeho kariéry byl rok 1991: uspořádání kongresu EULAR, na který dorazilo téměř čtyři tisíce až pět set účastníků ze všech koutů Evropy. Akce se konala v době vypuknutí jugoslávské války – na autě jednoho slovinského kolegy byly při jeho příjezdu dokonce vidět stopy po kulkách. Navzdory napjaté geopolitické situaci sklidil kongres bezprecedentní odborný úspěch a na dlouhou dobu ovlivnil mezinárodní pověst maďarské revmatologie. Odborný a organizační úspěch kongresu přinesl hmatatelný výsledek: z významné části výnosů byla vybudována sídla Maďarské společnosti revmatologů ve 2. obvodu, která je od té doby jedním z klíčových odborných center domácí revmatologické komunity.
Velvyslanec balneologie ve světě
Na žádost ministerstva zahraničních věcí zastupoval na mezinárodní úrovni maďarské zkušenosti v oblasti balneologie. Pětkrát navštívil Čínu, pracoval v Rwandě u pramenů Berg a odborné programy byly zahájeny také v Kazachstánu. Metody vyvinul společně s prof. Dr. Tamásem Benderem.
Dvě funkční období vedla Maďarskou balneologickou společnost – díky jejich práci získala tato oblast nový impuls.
Vzkaz pro mladé: povolání nekončí získáním diplomu
„Připravte se na to nejhorší,“ říká s úsměvem. Revmatolog dnes musí znát vše – od protetiky přes zobrazovací diagnostiku až po biologické terapie. Když on promoval, musel se orientovat v sedmi stech až osmi stech různých lécích — dnes se musí vyznat mezi čtyřmi tisíci pěti sty přípravky. Změnil se i vztah mezi lékařem a pacientem: pacienti jsou lépe informovaní, ale často se sami uvádějí v omyl. S tím je třeba zacházet kultivovaně.
K tomu, aby mohl dobrý lékař řádně fungovat, jsou zapotřebí dvě věci: stabilní rodinné zázemí a vhodné pracovní podmínky. Chybí-li kterákoli z nich, rovnováha se naruší.
I po padesáti jednom roce by začal znovu
Pro prof. dr. Pála Géhera není padesát jedna let uzavřenou kariérou, ale předávaným přístupem. Léčení není jen diagnóza a terapie – je to pochopení toho, co pro pacienta znamená pohyb a jak mu jej lze vrátit.
Toto povolání v něm žije dodnes. A on – kdyby mohl – by začal znovu.